Příběhy dárců

„Darovat může každý. I malý dar má smysl.“


Příběhy dárců

Příběh závěti: paní Anička Švecová

Anička Švecová nebo Aninka – jak jí ostatně všichni kolem oslovovali – měla jednoduše řečeno šťastnou povahu. Ne, že by ji neustále provázelo jen štěstí, ale uměla věci vidět z té hezčí stránky.

Ráda vyprávěla o svém dětství a mládí a z každého povídání bylo zřejmé, že měla smysl pro humor. Anička byla také výborná kuchařka, takže často až do stáří jezdívala na různá setkání, ať už dětí či seniorů, kde vařila. A tak ji zná spousta lidí – jako usměvavou Aničku z výdejního okénka

Se svým druhým manželem podporovali přes „adopci na dálku“ chudé děti v zahraničí, a když např. ADRA vyhlásila nějakou sbírku, vždy patřila mezi první, kteří se přidali. Vždy byla velmi skromná a šetrná. Přála si, aby její ušetřené peníze mohly posloužit někomu potřebnému. Zvláště pamatovala na staré lidi, a proto se rozhodla i ve své závěti obdarovat právě ty, kteří o staré lidi pečují. Její dar 100 000,- Kč pro humanitární organizaci ADRA byl proto určen dobrovolnickým centrům, která zajišťují navštěvování osamělých seniorů.

foto_pan_Voráček_2
Zdeněk Voráček věnoval úspory na pomoc dětem

Vášní Zdeňka Voráčka (1928–2016) byly jazyky – byl tlumočníkem a učitelem. Cizím jazykům se profesně věnovala také jeho manželka Eva. Otec pana Voráčka byl spolumajitelem lahůdkářství; ve 30. letech postavil také činžovní dům. Když se k moci dostala komunistická strana, otec o živnost přišel, což se odrazilo na jeho zdraví a v roce 1949 zemřel. Dům, který postavil, komunisté rodině sice přímo nezabavili, ale zakázali jí s ním jakkoliv disponovat. Do plného vlastnictví se rodině dům vrátil až po roce 1989. Manželé Voráčkovi byli bezdětní a vedli skromný život. Když po smrti manželky zůstal pan Voráček sám, rozhodl se sepsat závěť. Většinu majetku v ní odkázal SOS dětským vesničkám. Roli v jeho rozhodnutí hrál nejenom fakt, že neměl děti, ale i osud jeho otce, který vyrůstal jako sirotek, a i přes těžké dětství dosáhl v životě mnoha úspěchů.

Pan Voráček zemřel v roce 2016. Díky velkorysému daru pana Voráčka mohou SOS dětské vesničky pomáhat ještě více dětem na cestě k láskyplnému a bezpečnému domovu.

Příslib závěti: paní Soňa

Mezi lidi, kteří se rozhodli prostřednictvím závěti darovat svůj majetek na dobročinné účely, patří také paní Soňa. Je to stále velmi aktivní a pozitivně myslící seniorka, profesí je tlumočnice a překladatelka. Paní Soňa nemá děti, a i proto již před dvěma lety sepsala závěť, v níž odkazuje byt po rodičích Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové. „K charitě mám blízko celý život. Honoráře ze svých překladů jsem už dříve posílala na Konto Bariéry, Zdravotnímu klaunovi či jinam, kde to bylo potřeba. Když mne lékaři upozornili na můj zhoršující se zdravotní stav, rozhodla jsem se už před dvěma lety sepsat závěť. Nesmírně se mi tím ulevilo, že jsem díky své spolužačce, profesorce Heleně Illnerové, našla tohle řešení,“ říká paní PhDr. Soňa Nigrinová.

Foto: archiv Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové

Příslib závěti: pan Pavel

Pavel Trantina alias Goblin ke svému rozhodnutí říká: „Dlouholetý skautský starosta a místostarosta a jeden z mých vzorů Jirka Navrátil mi často vypravoval, jak obráží skautské pohřby a vdovy mu na nich říkají: „Do poslední chvíle manžel na skauty myslel“. A on jim, s humorem sobě vlastním, v duchu odpovídal, že by bylo hezké, kdyby na ně dotyčný myslel i v poslední vůli. Tohle mě inspirovalo k tomu, abych ve svých 41 letech plných každotýdenních pracovních cest letadlem, nečekal, kdy se mi co ve světě co může stát, ale ošetřil svůj skautský odkaz trvale dopředu.
Rozhodl jsem se proto sepsat závěť a v ní odkázat značnou finanční částku Skautské nadaci Jaroslava Foglara, jež by měla sloužit zejména na podporu mezinárodních skautských výměn. A dále Skautskému institutu odkazuji písemnosti, knihy a další předměty především skautské provenience, o něž rodina, které je o mém rozhodnutí informována, neprojeví zájem. Věřím, že tak bude o můj odkaz dobře postaráno a poslouží dalším generacím skautů a skautek u nás zažít podobně šťastné chvíle, které jsem díky skautingu měl možnost zažít (a dosud zažívám) já sám.“

Foto: ilustrační, zdroj: Pixabay, frantafalta

Tajemná mecenáška pomohla škole pro slabozraké děti

Životní úspory ve výši téměř jeden a půl milionu korun a sbírku mincí v hodnotě cca 6 000 Kč. Takový nečekaný dar dostala naše škola pro slabozraké děti v Olomouci od seniorky, která nedávno zemřela a veškerý svůj majetek škole odkázala. Tajemná mecenáška věnovala veškerý majetek škole profesora Vejdovského pro děti s částečně či zcela poškozeným zrakem. Kdo byla a proč své jmění, které zahrnuje i sbírku, přenechala právě dětem z olomoucké školy, je zatím obestřeno tajemstvím. Úřady sice jméno dárkyně nezveřejnily, MF DNES se však podařilo zjistit, že jde o sedmaosmdesátiletou Annu Bednářovou, rodačku z Olšan u Prostějova. Ta nedávno zemřela a v závěti škole odkázala vkladní knížku s 1,4 miliony korun a velkou sbírku prvorepublikových mincí. Z finančních prostředků daru škola v současné době staví hřiště pro mateřskou školu a družinu. Organizuje výběrové řízení pro pořízení mikrobusu k převážení žáků na kulturní a sportovní akce či na odborná vyšetření ke konziliárnímu očnímu lékaři. Dále vybaví počítačovou učebnu novou výpočetní technikou.

Foto: ilustrační, zdroj: Pixabay, sweetlouise

Paní Růžena obdarovala v závěti osm organizací

Paní Růžena Polanská byla skutečně neobyčejná dárkyně. Rozhodla se po své smrti rozdělit své životní úspory mezi 8 jejímu srdci blízkým organizacím. Celková částka převyšující 700 tisíc korun tak může přispět k naplňování nejrůznějších projektů z rozličných oblastí. Volila organizace, se kterými měla vazby již za svého života. Byla nejen dárkyní, ale také dobrovolnicí, např. Červeného kříže. Po smrti manžela zůstala 10 let sama v domě v brněnské části Žabovřesky. Když onemocněla a tušila, že nemoc jí nakonec přemůže, prodala dům a získané peníze rozdělila mezi rodinu a dobročinné organizace.

Foto: ilustrační, zdroj: Pixabay, CarinaChen

CVT_maly
Pomáhala za života i po něm

Paní Šilhanová žila v Praze a pracovala jako lékařka. Měla jediného syna Filipa, který tragicky zemřel v roce 2001. Filip Šilhan byl talentovaným horolezcem, fotografem, filmařem a spisovatelem. Byl také členem filmového štábu týmu Epicentrum, unikátního partnerství válečných zpravodajů a humanitárních pracovníků, kteří stáli za vznikem Člověka v tísni. Smrt jediného syna paní Šilhanovou velmi zasáhla. Aby uctila jeho památku a pokračovala v tom, co on začal, rozhodla se prostřednictvím své závěti podpořit právě Člověka v tísni, organizaci, ke které měl její syn velmi blízko – tím, co dělal, ale i tím, čemu věřil.

Paní Šilhanové si vážíme nejen proto, že štědře podpořila naše projekty a tím nám umožnila pomoci ještě více lidem. Velmi si jí vážíme také proto, že přesto, nebo možná právě proto, že ji v životě potkala velká tragédie, myslela i na druhé. Svou závětí tak nejen udělala ve věci svého dědictví jasno a předešla případným sporům, ale zároveň po sobě zanechala i dar dalším generacím. Pomáhala tak druhým nejen za života jako lékařka, ale i po něm.

Foto: archiv Člověka v tísni

Karel Gellner high
Závěť pana Karla Gellnera pomohla dětem UNICEF

Karel Gellner, synovec známého básníka a malíře Františka Gellnera, se narodil v Mladé Boleslavi v roce 1915. Jeho život provázelo mnoho úskalí: za války byl nucen skrývat se kvůli svému původu a ani po válce to neměli s manželkou lehké. Provozovali obchod s galanterií, poté začali s výrobou na pletacích strojích, které jim však byly v roce 1948 znárodněny. Osud panu Gellnerovi nedopřál žádné potomky, a proto se v důchodu soustředil na shromažďování pozůstalosti svého strýce a hledání předků z rodu Gellnerů.

Pan Karel Gellner byl člověk velmi skromný, ale s velikým srdcem na dlani. Ve své závěti pamatoval na ty nejpotřebnější, kterým ostatně pomáhal už během svého života. Na programy UNICEF věnoval majetek v úctyhodné hodnotě 1 255 000 Kč.

Foto: Archiv UNICEF

On 8 June 2016, Aber Beatrice, 5, photographed in the restaurant that her mother owns in Magri, South Sudan.   ?Can you write your name?? Aber asked, ?and hers, and hers,? making sure all the names were written down. Then she gave her mother?s telephone n
Jiřina Bukačová pomohla dětem UNICEF

Paní Jiřina Bukačová (nar. 1920) odkázala UNICEF ČR kapitálovou hodnotu svého životního pojištění, ve výši 312 865 Kč. UNICEF ČR byl v pojistné smlouvě uveden jako jediná obmyšlená osoba. Dar ze závěti paní Bukačové byl použit na financování dlouhodobých programů pomoci dětem, které UNICEF rozvíjí ve více než 150 zemích světa s cílem zajistit dětem přežití a adekvátní životní podmínky. Obzvláště v případě mediálně nepříliš viditelných krizí je stálá přítomnost UNICEF a garance financování programů pomoci klíčová pro záchranu životů nejohroženějších dětí. Dlouhodobé programy UNICEF zaměřené na zdraví, výživu, nezávadnou vodu, hygienu, vzdělání, rovnoprávnost pohlaví a ochranu dětí mají v širším měřítku příznivý dopad na celou komunitu a napomáhají tak ke zlepšení životních podmínek milionů lidí v nejchudších oblastech světa.

Paní Bukačová byla nominována na cenu VIA BONA 2015, www.cenaviabona.cz

Foto:  Alissa Everett

smidkova_ilustracni
Ocenění pro nejlepší české ekonomky díky prof. Šmídkové

Prof. Kateřina Šmídková umřela předčasně ve svých 46 letech v dubnu 2014. Působila jako ředitelka výzkumu České národní banky, profesorka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy  v Praze a jako členka představenstva České společnosti ekonomické (ČSE). Ve svém dopise na rozloučenou pro ČSE uvedla, že si přeje vytvořit cenu, která by podporovala české vědkyně v oblasti ekonomie a uvedla, že z různých důvodů mají ženy obtížnější realizovat svoji kariéru. V tomto dopise uvedla, že pro cenu vyhrazuje 1 mil. Kč. ČSE poté ve spolupráci s rodiči K. Šmídkové založila svěřenecký fond, do kterého zakladatel p. Antonín Šmídek vložil 1,1 mil. Kč z pozůstalosti paní profesorky. Takto byla vytvořena Cena Kateřiny Šmídkové pro nejlepší českou ekonomku s vynikající vědeckou publikační činností. Cena se uděluje jednou za dva roky a váže se k ní odměna ve výši 100 000Kč.

Profesorka Šmídková získala in memoriam cenu VIA BONA 2015, www.cenaviabona.cz

Foto: ilustrační, zdroj: Flickr, Simon Cunningham

prof silhankova
Rehabilitace pro děti z dědictví po prof. Šilhánkové

V roce 2012 obdržel Výbor dobré vůle část dědictví po paní profesorce Ludmile Šilhánkové, které tvořilo finanční prostředky ve výši 2 200 000 korun. O odkazu se VDV dozvědělo v rámci dědického řízení pozůstalosti po prof. L. Šilhánkové, která sama trpěla následky poliomyelitidy, kterou prodělala v dětství. Paní profesorka ve své závěti určila, na co bude dědictví použito: na vzdělání a rekreaci dětí a mladých lidí se zdravotním postižením.

Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové respektoval přání zůstavitelky a na její počest vytvořil Fond profesorky Šilhánkové. Správní rada VDV rozhodla podpořit terapeutické a ozdravné pobyty dětí a mládeže do 26 let se zdravotním postižením. V letech 2013 a 2014 bylo vyhlášeno grantové řízení jak pro jednotlivce, tak i pro organizace, které pořádají programy pro děti a mladé dospělé se zdravotním postižením. VDV touto cestou podpořil více než 200 dětí (prostřednictvím podpory 74 rodin a 40 neziskových organizací) v celkové výši 2 200 000 korun.

Profesorka Šilhánková byla nominována na cenu VIA BONA 2015, www.cenaviabona.cz

Foto: archiv Výboru dobré vůle 

priběh Sue Ryder
Dar ze závěti Domovu Sue Ryder

Paní Antonie Heřmanová odkázala spolu se svým manželem Lvem Heřmanem finanční dar Domovu Sue Ryder ve výši 773.860 Kč. Heřmanovi byli první manželskou dvojicí, která přišla žít do Domova Sue Ryder v roce 2000. Patřili mezi několik válečných veteránů, o které Sue Ryder v té době pečoval. V roce 2001 pan Heřman v Sue Ryder zemřel. Paní Antonie na něj dlouho vzpomínala. V Domově Sue Ryder žila celých 11 let, až do března 2011, kdy zemřela. Heřmanovi zůstali bez dětí. O jejich sepsané závěti věděla pouze tehdejší sociální pracovnice, která ji uložila do trezoru. Závěť byla otevřena až po smrti paní Heřmanové, kdy jsme se dozvěděli o významném finančním daru pro Domov Sue Ryder. Pro paní Antonii se stal, díky přístupu pečovatelů a poskytnuté laskavé péči, Sue Ryder druhým domovem. Mohl to být jeden z důvodů, proč paní Heřmanová odkázala Domovu Sue Ryder dar ze závěti.

Manželé Heřmanovi byli nominováni na cenu VIA BONA 2015, www.cenaviabona.cz

Foto: Archiv Domova Sue Ryder

Dar milovníka papoušků
Dar milovníka papoušků pražské zoo pomůže postavit pavilon Chovatel papoušků Stanislav Rákos odkázal pražské zoo přes deset milionů a nemovitosti v hodnotě kolem padesáti milionů korun. Z peněz se zoo rozhodla postavit nový pavilon pro papoušky a domy pravděpodobně poslouží na byty pro zaměstnance. Rákos byl členem Klubu přátel exotického ptactva od roku 1945 a patřil mezi přední znalce a české chovatele.

Zdroj: zpravy.aktualne.cz, Foto: Flickr

Dar pro slabozraké děti
Dar pro slabozraké děti pomůže s vybavením školy Anna Bednářová odkázala životní úspory ve výši téměř jeden a půl milionu korun a sbírku mincí, jejichž hodnota ještě není známa. Takový nečekaný dar dostala škola pro slabozraké děti v Olomouci. Tajemná mecenáška věnovala veškerý majetek škole profesora Vejdovského pro děti s částečně či zcela poškozeným zrakem. V závěti škole odkázala vkladní knížku s 1,4 miliony korun a velkou sbírku prvorepublikových mincí.

Zdroj: olomouc.idnes.cz, Foto: José Antonio Alonso

Darovaný dům
Darovaný dům pomáhá Člověku v tísni pomáhat
Pan Žofka podporuje pravidelně práci Člověka v tísni a v průběhu let se mezi dárcem a obdarovaným vytvořil takový vztah, že se nám pan Žofka rozhodl darovat činžovní dům na Žižkově. „Původně uvažoval o závěti, ale nakonec se rozhodl zbavit se povinnosti správy tohoto majetku a daroval nám činžovní dům již za života. Při podpisu darovací smlouvy se mu trochu třásla ruka, a když byly oficiality ukončeny, začal se usmívat a řekl nám, jaká je to pro něj úleva, že to má pro sebe vyřešené,“ vzpomíná Tomáš Vyhnálek z Člověka v tísni. „Jedná se o největší jednorázový dar, jaký jsme kdy v historii od jednotlivce obdrželi, protože hodnota domu je přes 20 milionů korun. Dům teď spravujeme a z výtěžku z nájmu pomáháme lidem v tísni,“ doplnil Vyhnálek.

Největší český mecenáš Josef Hlávka
Největší český mecenáš Hlávka podpořil studenty
Nadaci »Nadání« založil Josef Hlávka ve své závěti datované 25. ledna 1904. V závěti Hlávka nadaci odkázal veškerý svůj movitý i nemovitý majetek, který měl v tehdejší měně hodnotu 4 655 282 korun, 20 haléřů. V přepočtu na dnešní ceny se odhady pohybují mezi půl až dvěma miliardami korun. První velkou ranou pro nadaci byla světová válka a rozpad Rakouska-Uherska, mimo jiné proto, že část její podstaty představovaly vídeňské nemovitosti. Přesto až do roku 1939 dokázala zaopatřit 3,5 tisíce nemajetných studentů. Druhou velkou katastrofu představoval komunistický režim. Nadace sice jako jediná přežila velké rušení těchto institucí v roce 1953, hned vzápětí však byly zestátněny její nemovitosti. Úplnou nápravu nepřinesly ani restituce po roce 1989. Přesto »Nadání« dál finančně podporuje úspěšné vědce i nadané studenty, vypisuje stipendia, uděluje ceny a provozuje vydavatelskou činnost.

Zdroj: Josef Hlávka, Největší český mecenáš, Hospodářské noviny, víkend, 25.1. 2008, Jan A. Novák, str. 20 a wikipedia.org, Foto: Wikipedia

Vzdělání pro peruánské děti
Vzdělání pro peruánské děti Lubomír Kohout závětí podpořil vzdělávání peruánských dětí a organizaci bojující proti obchodu s lidmi. VIA Bona mu byla udělena v kategorii Cena pro individuálního dárce a zároveň se stal prvním laureátem v nové kategorii Cena novinářů, kterou udílejí zástupci předních českých médií vybranému individuálnímu dárci. Kohout mimo jiné prostřednictvím závěti věnoval organizaci La Strada zhruba 1 100 000 Kč, stejnou částku i Nadačnímu fondu INKA.

Zdroj: zpravy.idnes.cz, Foto: Peter van der Sluijs, Wikimedia

alfred-nobel-Gosta-Florman
Nobelova cena – neznámější odkaz ze závěti
„Můj zbylý majetek nechť je investován do bezpečných dluhopisů. Takto vytvořený fond bude vynášet každoročně úrokový výnos, který nechť je ve formě cen rozdělován osobám, které v předešlém roce nejvíce přispěly k prospěchu lidstva.“ Tak zní závěť švédského podnikatele, chemika a vynálezce dynamitu, Alfreda Nobela, který po své smrti v roce 1896 zanechal pro nobelovský fond dědictví 30 milionů švédských korun. Z výnosů tohoto fondu se dodnes udělují světoznámé Nobelovy ceny.

Zdroj: www.vitalplus.org, Foto: Gösta Florman / The Royal Library 

Spor o dědictví
Spor o dědictví může trvat roky Marie Kaprálková odkázala své nemovitosti neziskovým spolkům, jeden ze svých restituovaných činžáků odkázala katolické charitě s názvem Domov Svaté rodiny, kde se starají o mentálně postižené. Druhý dům dostala Nadace Jedličkova ústavu, která se zase stará o tělesně postižené. Vyřešení jejího odkazu zkomplikovaly táhlé soudní spory s bývalým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou.

Zdroj: www.lidovky.cz a www.ceskatelevize.cz, Foto: Wikimedia

Jaroslav Foglar
Spory o odkaz Jaroslava Foglara Jaroslav Foglar před smrtí odkázal majetek i autorská práva Nadaci Jaroslava Foglara. Po jeho smrti v roce 1999 byla závěť zpochybněna jeho synovcem Petrem Foglarem, na základě argumentu, že jeho strýc byl nemocný a skoro slepý a nevěděl, co podepisuje. Následovalo mnohaleté soudní řízení, které ukončilo až rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2012, kdy byla závěť definitivně prohlášena za platnou. Nadace Jaroslava Foglara ale zanikla už v devadesátých letech, takže nebylo jasné, komu peníze a autorská práva mají připadnout.

Zdroj: zpravy.idnes.czKresba: Kamil Albrecht

Záchrana kaple Panny Marie
Záchrana kaple Panny Marie
Dvaaosmdesátiletý důchodce z Mladé Vožice na Táborsku zachrání dominantu města – kapli Panny Marie na vrchu Hrad. Uspořené peníze odkázal Sdružení občanů Mladovožicka, které se snaží o záchranu památky. „Pán byl samotář, neměl příbuzné, ale často jsme se potkávali. On krásně vyprávěl o světě. Pracoval jako geolog a procestoval mnoho zemí. O plánech darovat peníze mi ale nikdy neřekl,“ uvedla předsedkyně sdružení Hana Trejbalová.

Zdroj: zpravy.idnes.cz, Foto: Cheva, Wikimedia

Zahrada v padesát let staré závěti
6,85 m² zahrady v padesát let staré závěti
Dědictví po paní Žofii K., která zemřela v požehnaném věku 88 let už v roce 1960 a před smrtí sepsala závěť. Z neznámých důvodů však dědické řízení bylo zastaveno a obnoveno až před několika lety. Po dvou letech rozplétání, komu dědictví vlastně připadne, přišlo do zoo vyrozumění. A co jsme vlastně zdědili? Celým původním dědictvím je zahrada o rozloze 329 m². Na Zoo Praha ovšem připadá pouze jedna její osmačtyřicetina, což představuje 6,85 m². Jak se píše v notářském vyrozumění, při původní hodnotě pozemku 0,40 Kčs za m² by náš podíl činil 2,74 Kč a po připočítání inflace 131,60 Kč.

Zdroj: hobby.idnes.cz, Foto: Člověk v tísni

Tomáš Baťa
Tomáš Baťa pomohl se stavbou kulturního a sportovního areálu
Neobyčejného mecenáše má obec Loučka u Valašského Meziříčí. Tomáš Baťa junior, který zemřel v roce 2008, jí odkázal v závěti milion korun. Vísku si Baťa zamiloval jako místo k odpočinku. Peníze obec použije na stavbu kulturního a sportovního areálu, který ponese jméno Tomáše Bati.

Zdroj: zlin.idnes.cz, Foto: Bata LTD

Manželé Horovi
Manželé Horovi pomohli dětem na Ukrajině Paní Marie Horová-Mišanič se narodila v obci Nižný Studený v okrese Volovec a do Prahy uprchla v roce 1937 jako mladá dívka před nerovným sňatkem. V Praze jí pomohli krajané, živila se, jak se dalo. Po osvobození v roce 1945 hrozilo veliké nebezpečí, že bude stejně jako mnoho jejích krajanů žijících v Československu odvlečena sovětskou tajnou policií do gulagu.
Před tímto osudem ji zachránil Václav Hora, který jí po několikadenní známosti nabídl manželství a tím pravděpodobně zachránil život. Prožili spolu 61 let, než pan Hora v roce 2006 zemřel. Před několika lety prodali svůj rodinný domek s tím, že je v něm noví majitelé nechají dožít. Peníze z prodeje věnovali do fondu na pomoc dětem na Zakarpatské Ukrajině, které ne vlastní vinou trpí nouzí.

Zdroj: www.nadacevia.czpdf ke stažení, Foto: archiv ČvT

Kolowratové erb
 Závěť bez podpisu způsobila roztrpčení obdarovaných nadací
František Kolowrat zemřel na rakovinu jater. Nemoc postupovala rychle, protože odmítl chemoterapii. Před smrtí však ještě stačil napsat seznam darů, které chce odkázat přátelům a charitativním organizacím. Seznam podepsala „švagrová“ Dominika (matka dvou dětí zůstavitele, která se však za něj nikdy neprovdala – pozn. redakce) i bratr Ernest. Podpis Františka Kolowrata, který byl nutný k tomu, aby byla závěť platná, však na listině chybí. Nadace Paraple nebo organizace Cancer Foundation, která bojuje proti rakovině, nedostala proto z dvaceti milionů korun, které jim celkem Kolowrat odkázal, ani korunu. A donedávna ani nevěděly o tom, že je umírající šlechtic chtěl pár dní před smrtí podpořit. „Žádná závěť neexistuje,“ trvá na svém Dominika. A jako právnička ví, že má pravdu. Navíc je pouze správkyní majetku a nemůže nikoho jen tak podarovat z peněz svých nezletilých dětí. Přesto jí to mají „urození“ příbuzní za zlé. Kazí prý dobré jméno rodu. „Právník řekl, že kdyby chtěla, mohla by ten bratrův seznam využít jako závěť,“ trvá na svém Ernest. „Náš otec měl za první republiky pověst sociálního kapitalisty. Vždycky hojně přispíval na charitu,“ říká.

Zdroj: Rod Kolowratů válčí o majetek, Zuzana Janečková, Ladislav Verecký, MF Dnes, 12.6.2007, Foto: VitVit, Wikimedia

Bohumil Hrabal
Autorská práva Bohumila Hrabala
Knihy Bohumila Hrabala se vydávají v posledních letech podstatně méně než dřív, ale autorská práva i po 17 letech od spisovatelovy smrti stále přinášejí dědicům desítky tisíc korun ročně. Kromě příbuzných jsou dědici také hendikepovaní basketbalisté z klubu TJ Meta a Pražský spolek ochránců zvířat. Ten provozuje kočičí útulek v Klecanech u Prahy.

Zdroj: www.rozhlas.cz, Foto: Hana Hamplová

Bill Gates
 Miliardy na charitu v USA
Bill Gates je označován jako druhý nejštědřejší filantrop v Americe a společně s manželkou dokonce plánuje věnovat až 95 % svého majetku charitě. Dodnes oba vyzývají další lidi, aby rovněž podpořili dobročinné účely. Povedlo se jim to například u Marka Zuckerberga či investora Warrena Buffeta, kteří v rámci Gatesova projektu mají postupem času věnovat až polovinu svého bohatství na dobrou věc. Warren Buffet odkázal ve své závěti 37 miliard liber nadaci Billa a Melindy Gatesových se slovy: „Dětem by měl člověk nechat dost, aby mohly dělat cokoliv, ale ne dost, aby mohly nedělat nic.“
Gates je inspirován americkým dobrodincem Andrewem Carnegiem, který na konci svého života věnoval všechny svoje peníze knihovnám po celých Spojených státech a motivoval tak další boháče k podobným krokům. Gates také tvrdí, že Spojené státy neřeší sociální problémy, ale zároveň nepřímo podporují filantropy formou daňových odpisů.
Samotná filantropie podle něj není povinností ani posláním, je to spíše životní styl každého úspěšného člověka, který však nemusí být hned miliardář.

Zdroj: www.objevit.cz, Foto: Kees de Vos